Home
Základní informace
Aktuality
Stanovy
My jsme Evropa
Evropské vzdělávání
Další informace
Zajímavé odkazy
Školský systém ČR
Kontakty
 

Český svaz pro vzdělávání a evropskou výchovu


Bez odvahy ke změně není úspěch!

PaedDr.Bedřich Pazdera - 17.5.2006

Zpráva z konání 1. mezinárodní konference Hledání nové Evropy 2006, jež se konala ve dnech 4.–5. května 2006 ve velké zasedací síni Nové radnice v Praze.

 
Konference se konala pod záštitou předsedy vlády ČR, pod osobní záštitou ministra průmyslu a obchodu ČR a pod záštitou primátora hlavního města Prahy.
 
Cílem konference byla výměna zkušeností z oblastí podnikání, odborného vzdělávání a veřejných zájmů společnosti, aby jejich synergie vedla k efektivnímu a trvalému zvyšování konkurenceschopnosti výroby a sebevědomí občanů v prostoru EU.
 
Čestné prezidentství na konferenci přijal Tomáš J. Baťa, BSO, Toronto. Programovým ředitelem byl prof. ing. Milan Zelený, M. S., PhD., jenž působí na Fordhamově univerzitě v New Yorku a Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Současně vyučuje na Univerzitě Xidian v Xi´an v Číně. Je předním světovým ekonomickým odborníkem v oblasti multikriteriálního rozhodování, řízení znalostí a podnikových systémů řízení a jejich strategie. M. Zelený napsal řadu knih, mezi nimi Human Systems Management, Multiple Criteria Decision Making a Cesty k úspěchu: Trvalé hodnoty Soustavy Baťa a další.
 
Zaměření konference bylo rozvrženo do čtyř hlavních sekcí:
 
Vzdělávání: podnikatelská univerzita, management jako profese, kustomizované vzdělávání, podnikové univerzity, od informací ke znalostem, od znalosti k moudrosti.
 
Podnikání: evropský přístup k podnikovému řízení, soustava řízení Baťa, regionální a globální rozvoj, trvale udržitelný rozvoj, jeho strategie diferenciace, od výkonnosti ke strategii, sítě malých a středních podniků a podnikové aliance, kooperace a konkurence, »outsourcing« sítě v Evropě.
 
Veřejné zájmy: význam role a instituce důvěry a důvěryhodnosti, systémy evropských hodnot, nový regionalismus a jeho výhledy, společensko-kulturní změna role společenských institucí v EU, Evropa jako partner v globálním společenství.
 
Společensko-kulturní prostředí: politika jako podpůrný, zmocňující faktor, regionální politika, integrace versus regionalizace, strategie »malých států«, politické versus podnikatelské modely, role národního státu v nové Evropě.
 
Konference se konala za účasti více než stovky významných představitelů z oblasti podnikatelské a politické sféry, bank, státního a veřejného sektoru, akademických zástupců VŠ a profesních svazů. Mezi přednášejícími byli špičkoví naši i zahraniční odborníci, kteří se přišli na konferenci podělit o své bohaté odborné poznatky z výzkumu, praxe a vzdělávání. Z celkového počtu asi 40 odborných vystoupení mi dovolte se zmínit o obsahu těch nejpodstatnějších.
 
Hledání nové Evropy vede přes vzdělání a další vzdělávání lidí. Změna je považována za nutnost, ne-li za povinnost při naplňování Lisabonského procesu, podle kterého by Evropa do roku 2010 měla zvýšit vzdělanostní úroveň občanů v průměru o 20 procent. Investice do vzdělání jsou považovány za prioritní. Pouze ve spojení lidského a společenského kapitálu může Evropa uspět v konkurenceschpnosti s ostatním světem.
 
Nový vhled do společensko-politického vývoje Evropy dneška vnesl prof. M. Zelený svou jedinečnou analýzou: Jak dál po odmítnutí ratifikace tzv. Euroústavy? Odmítnutí považuje za velké vítězství, za novou nečekanou šanci na efektivní reformulaci stávajícího evropského modelu. Doslova uvedl: »Evropa se tímto vyhnula nezvratitelnému hlubšímu zabřednutí do byrokratického marasmu. Evropě dnes nemůže vládnout zkorumpovaná, nezodpovědná, nikým nevolená a předražená úřednická elita v Bruselu.
 
Naskýtá se nová příležitost – tvořit budoucnost EU nejen na tom, co již bylo vystavěno, ale spíše opustit chybné nánosy zděděného myšlení z doby minulé (Třetí říše, studené války a období před nástupem globalismu a svobodných trhů).«
 
Dále pokračoval prof. M. Zelený v promyšlených prognózách a uvedl, že ne již Německo, Francie a Itálie, ale malé státy Evropy nabízejí správný dynamický model pro budoucnost. Irsko, pobaltské státy, Island, Finsko, Dánsko, Slovensko, Slovinsko, Nizozemí atp. indikují budoucí cesty rozvoje Evropy. Strategie ekonomických reforem implementovaná podle míry protestů v ulicích (Francie, Německo), není vhodnou učebnicí pro novou Evropu.
 
Na místo spojených států evropských hledá Evropa nepolitický model, model regionální spolupráce »zdola« a ne politického diktátu »shora«. Tzv. sociální model nemůže obstát v konkurenčním tlaku globální společnosti. Na místo politického sjednocení a sociálního modelu Evropy je třeba upřednostnit podnikatelsko-vzdělávací integraci pro efektivnější a stabilnější formy spolupráce států a regionů EU.
 
Změny v globálním prostředí budou mít značný dopad na Evropu. Připravenost Evropanů na změny globalizujícího se světa spočívá v rozvoji znalostní společnosti a zejména v novém pojetí rovnocenného partnerství v tzv. triádě (vzdělávání – politika – podniky):
 
Vzájemné vazby mezi triádami vycházejí z principu kooperace a koordinace tří základních oblastí společenského pokroku. Ve skutečnosti existuje ještě čtvrtý determinant a tím je společensko-kulturní prostředí, tj. kontext, ve kterém se základní složky triády musí realizovat, rozvíjet a fungovat.
 
Všechny složky triády jsou stejně důležité a sobě rovné. V určitých fázích vývoje může být jedna složka upřednostněna na úkor složek druhých. (Např. politická sféra v době války a ohrožení, či ideologického konfliktu, vzdělávací sféra v době stagnace a poklesu konkurenceschopnosti, nebo podnikatelská sféra v době potřeby hospodářského růstu a zvýšení zaměstnanosti.)
 
Pro dlouhodobě udržitelný rozvoj je, podle M. Zeleného, nejdůležitější kontinuální vyvažování celé triády. Jestliže jedna či druhá složka významně dlouhodobě stagnuje, pak omezuje zdroje a možnosti rozvoje složek ostatních. Přichází stagnace.
 
Na konferenci byl poměrně velký prostor věnován významu vzdělávání. Opakovaně ve vystoupeních zaznělo, že vzdělávací sféra je hnacím motorem v tvorbě hodnot potencionálně použitelného lidského kapitálu. Tvorba hodnot ve vzdělávací sféře zůstává potencionální až do své plné realizace a využití podnikatelskou sférou. Hlavním posláním je produkce a transfer informací, vědomostí a znalostí pro využití jak ve společenské, tak v podnikatelské oblasti. Podnikatelská sféra je ve svých důsledcích konečným zákazníkem, protože je hlavním zaměstnavatelem lidského kapitálu (lidských zdrojů) za účelem přidávání hodnoty a tvorby bohatství.
 
Podnikatelská sféra je hnací faktor tvorby bohatství a zdroj přidané hodnoty včetně konkurenceschopnosti regionu, zdroj pracovních příležitostí a spolutvůrce lidského kapitálu ve spolupráci se vzdělávací sférou. Jde o klíčovou sféru a její dynamika je základním předpokladem životní úrovně, důstojnosti a prosperity evropských národů.
 
Politicko-veřejná sféra je podpůrný a zmocňující faktor. Její hlavní funkcí je přerozdělování hodnot vytvořených v podnikatelsko-vzdělávací sféře. Sama o sobě hodnoty nevytváří, nepodřizuje se tržním principům a tudíž nemůže vzdělávat ani podnikat. Její rolí je pomáhat vytvářet optimální podmínky pro oba hnací faktory. Společensko-kulturní prostředí vytváří s využitím národních kulturních tradic a společenských institucí hodnoty a hodnotové postoje, preference, chování a návyky, důvěru a spolupráci. Je funkčním prostředím pro fungování veškerých ekonomických procesů.
 
Konference se jednoznačně přihlásila k trvalým hodnotám Baťovy soustavy řízení, která je dosud nepřekonaným fenoménem. Baťa si mezi prvními uvědomil, že bohatství vzniká v lokalitě, v regionu a tím předběhl dobu o téměř 70 let. Ekonomická prosperita nové Evropy spočívá v přechodu od centralizace k regionu, v podpoře malého a středního podnikání, neboť rozvoj regionu znamená návratnost pro firmu.
 
V dalších příspěvcích zazněly spíše kritické myšlenky k současné stagnující Evropě. Za příčiny stagnace byly mimo jiné označovány překonané stereotypy v myšlení lidí. Bude zapotřebí vyvinout větší odvahu ke změně. Bez odvahy ke změně není úspěch! Je nutné opustit dobré, abychom vydobyli lepší! Orgány kontrolní by se měly posílit o další složky a být současně orgány poradními a metodickými. Rozvoj obce znamená rozvoj regionu, státu a Evropy. Kraje je nutno chápat jako základní stavební kameny evropského prostoru. V této souvislosti věta: »Mysleme globálně, jednejme lokálně!« sklidila potlesk.
 
Konference se dotkla dále morálky v podnikání. O společenské odpovědnosti firem se hovořilo jako o významné investici. Zmiňován byl i politický spotřebitel, jež si vybírá zboží podle původu s ochotou podpořit danou firmu, či nákupem přispět na charitu apod. (firemní filantropie). Základ firemní kultury je ve firemní morálce.
 
Problematice přijímání zaměstnanců se věnoval prof. Fr. Trnka z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Ve své úvaze rozebral otázku, kterého uchazeče vzít do práce. Toho, jenž splňuje všechna odborná kritéria, ale morálně není na patřičné úrovni, či dát přednost pracovníkovi s menšími odbornými nedostatky a vyspělou morálkou? Odborné znalosti označil za doplnitelné, ale kvalita člověka se těžko změní. Pouze odborníci s morálkou jsou perspektivní, neboť jde s nimi uplatnit princip spolupodnikání.
 
Závěr odborné konference jednoznačně vyzněl v naléhavou potřebu ofenzivního a kvalitního rozvoje lidských zdrojů. Vzdělávání je dnes považováno za důležitý pilíř nové prosperující Evropy, za základní předpoklad pro tvorbu hodnot a bohatství. Je třeba upustit od vědomostní společnosti, jež spočívá na tom, co člověk ví, a akcelerovat společnost znalostní, založenou na tom, co člověk umí. Vědět ještě neznamená umět!
 
Konkurenceschopnost je založená na tom, co jedinci, podniky a národy umí, jaké produkty a služby dokáží nabídnout.
 
Vzdělání již není doménou státu a politické byrokracie, ale je významným atributem jedinců, celých rodin a různých společenství. Vzdělání v průsečíku se znalostními institucemi a podniky se stává pověstnou devizou, hnacím motorem veškeré podnikatelské aktivity. Úroveň podnikání, kultura a kvalita práce i pracovního prostředí jsou součástí národní kultury. Práce v tomto pojetí je součástí kultury národa.
 
V Evropě panuje nedůvěra, nespolehlivost a nekalá konkurence. V důsledku toho nastupuje notářství a stovky byrokratických pravidel a omezení. V globálním měřítku však vítězí země, kde podání ruky a pohled do očí stále mají svou váhu a něco znamenají. V tomto kontextu Evropa nemá co ztratit – jen svou byrokracii.
 
O postřehy z mezinárodního sympozia Nová Evropa 2006 se s čtenáři Učitelských listů podělil
PaedDr. Bedřich Pazdera, předseda Českého svazu pro vzdělávání a evropskou výchovu, Praha.

 

 

 

 

 

(C) 2005-2007 Český svaz pro vzdělání a evropskou výchovu, o.s. Všechna práva vyhrazena.
Vyrobil RIX, s.r.o. - Internetové služby Prosperita